na Blog.cz

V originále Lemon meringue pie je klasický anglický dezert. Už dlouho ho chci upéct, protože mi příjde jako zajímavý, ať už se jedná o stránku vzhledovou, tak chuťovou.



Ingredience:

28 dkg hladké mouky s 1 lžičkou pečivového prášku

16 dkg omastku

6 dkg cukru

2 žloutky

3/8 litru vody

2 žloutky

5 dkg škrobové moučky

12 dkg cukru

kůra a šťáva z 1 1/2 citronu

6 dkg másla

Postup:

Den předem upečeme na plechu velkou placku.

Druhý den uvaříme ve vodní lázni krém z vody, škrobové moučky a cukru i žloutků se strouhanou citronovou kůrou. Jakmile zhoustne, odstavíme jej a když vychladne, opatrně přidáváme k utřenému máslu.

Nakonec vmícháme syrovou citrónovou šťávu.

Touto hmotou potřeme placku z křehkého těsta a ze zbylých bílků ušleháme tuhý sníh, vešleháme do něho asi 6 lžic jemného cukrového písku, rozestřeme nahoru na koláč a rychle necháme v troubě opéct do růžova.

Dobrou chuť :)

Ano, přiznám se, že se občas i nudím a tak fotím vše, co jen jde... A fleret je jedna z mých nejoblíbenějších věcí, takže se na mých fotkách objevuje často...

Tak tyhle chlapíky obdivuju ze všech skupin nejvíc... Tahle skupina si získává fanoušky už několik desetiletí, jejich hudba je alespoň pro mě nestárnoucí... Takže sem prostě musím dát pár jejich píniček :)

Tak všem, co tohle čtou přeji veselé Velikonoce,
hodně sladkostí a malovaných vajec pro chlapy
a málo studené vody a bolavých zadků pro holky...
Vaše Tucka :)

Tak tady dávám už zmiňované fotky svého fleretu :)

Ještě jsem chtěla zveřejnit pár fotek, které jsem nedávno na fotila a pokusila se je udělat "umělecky" a je na nich "můj milášek" - fleret, takže sem napíšu nějak stručně, co to je a v dalším článku zveřejním fotky toho mojeho...
Je to bodná zbraň která váží asi půl kila a je dlouhá něco málo přes metr. Nebudu vás tady zahlcovat informacemi, z čeho všeho se skládá, i když mě to trochu svádí, když to vím, ale jen tak pro představu, ať víte, co to je...
Jinak je to jedna ze tří zbraní, která se využívá v šermu, vedle kordu a šavle. Kord je taky bodná zbraň, ale trochu těžší a šavle je trošičku kratší než fleret, váží stejně, ale je to sečná zbraň. Pro každou z těchto zbraní ještě platí jiná zásahová plocha (do které se bodá), ale to už není tak podstatné...

nahoře je fleret, pod ním kord (s pistolovým úchopem)
a dole pod nimi šavle...

No tak jeden článek jsem chtěla věnovat jenom šermu. Ten je totiž v posledních několika měsících smyslem mého života. Na trénincích trávím snad nejvíc času ze všech - mám čtyři tréninky týdně (jeden individuální, dva normální a jeden pro pokročilé) -> kolem osmi hodin týdně. Je to teda obrovský žrout času, když ještě připočteme dopravu tam, protže to taky nemám zrovna nejblíž, ale nelituju ani minuty padlé na mé zlepšení v šermu. Mám z toho sice neustálé bolení svalů, přetrvávající puchýře, které se už měsíc v kuse nechcou zahojit a občasné modřiny a krevní sraženiny... To se ale u sportu, kde do sebe dva lidé bodají železnými tyčemi, dá očekávat... Naštěstí pro mě jde má snaha poznat i na výsledcích z turnajů - na svém prvním turnaji jsem byla poslední a na tom druhém, který se konal ve Zlíně jsem už skončila 11. z 20, za což mě i trenér pochválil. A nehodlám polevit ani nadále. Pokaždé, když mě někdo pochválí, že jsem se zlepšila, tak mě to jenom motivuje k tomu, abych pokračovala, protože když se budu hoodně snažit, tak se možná časem někdy dostanu i do první osmičky, která už dostává diplomy... To bych si ho samozřejmě hned vyfotila a dala sem... :D Jediný, kdo z mého šermu není tak nadšený, je moje mamka, protože ta v něm shledává hrozbu, která mi "brání" se učit... Což je pěkná pitomost, protože kdybych nebyla v šermu, tak se stejně neučím, ale jsem na počítači... Nejsem zas až takový šprt, že bych se učila, i když nejsou nahlášené žádné písemky a zkoušení... A navíc jsem se ani moc nezhoršila, naopak dějepis jsem si vylepšila na jedničku... Ale pokaždé, když dostanu dvojku, tak mamka hned vytasí, že za to může šerm a že jsem se kvůli toho málo učila a když dostanu trojku, tak nemůžu jít na trénink... Takže se snažím žádnou nedostat... :D
Jinak... Přidávám sem tabulku ze Zlína a jednu fotku, na které jsme všechny nastoupeny (asi mě nenajdete, ale jsem tam! :D)

Poslední dobou se mi zdá, že ale vůbec nic nestíhám. Proto potom všechno ještě odkládám a nakonec se na některé věci vykašlu úplně - jako například na svůj blog... Silně pochybuju, že ho má cenu ještě vést, když sem nic nepřispívám, ale nerada bych ho mazala, protože když si občas přečtu mé starší články, tak se pobavím, jak hloupoučká jsem byla...
Naštěstí teď budou prázdniny a já mám celkem náladu na to, něco sem napsat, ikdyž hluboce pochybuju, že mé kecy někoho zajímají... Za tu dobu, co jsem sem nic nepsala se totiž hodně změnilo, mám pár úspěchů i neúspěchů a chtěla jsem se o to s někým podělit...
Začala jsem se více zajímat o kreslení, ale pokaždé, když svůj výtvor vyfotím mým nekvalitním mobilem a chci to hodit na net, tak se mi to přestane líbit...
Změnil se mi celkem dost hudební vkus a proto bych sem chtěla hodit nějakou svou oblíbenou písničku...
Před necelým týdnem jsem oslavila své patnácté narozeniny...
V šermu jsem se zlepšila. (O tomto tématu bych chtěla napsat samostatný článek...)
Chtěla bych změnit tak nějak celý vzhled svého blogu, ale bojím se, že na to mi asi teď nezbyde čas a tak to asi odložím na letní prázdniny...
Tohle by bylo asi tak celé shrnutí... Nebo spíše to, co mi zaručí, že už nebudu mít výčitky svědomí, že sem nic nepřispívám... :D

To víte... Prostě se sem musím pochlubit, ikdyž mamka měla blbou poznámku, že se začínám zhoršovat, ale stojím si za svým názorem, že za tu dvojku já nemůžu, nýbrž je za ni zodpovědná naše dějepisařka, která je na mě zasedlá...

Omlouvám se za kvalitu - fotka z mobilu...